Počtyrech
Je mlhavé ráno a vše se probouzí, stejně jako na horním náměstí, kde se pomalu rozpouští všeberoucí šero. Prosvítají první paprsky, ze domovních dveří vychází první lidé za prací a během půl hodiny je náměstí plné lidí spěchajících a rychlých, ke své práci vzhlížející; ospalosti nedáno všanc. V tom ze zbytků mlhy jde vidět muže v obleku, jak běží kolem radnice jako o závod. Klobouk si přidržuje, vlaje mu kravata a zběsile v úprku lomcuje s černým kufříkem. A hle, za ním se mlha už docela rozestupuje a jde vidět hordu mužů, utíkající po čtyřech, v kožešinových oblecích, ze všech sil se snažíce dohonit podnikatele, až se jim stehenní svaly napínají a jazyky vlají. Velkolepý a obscénní to pohled, jak vychutnavačně šťavnatý je to zpomalený záběr. V několika sekundách je celá scenerie z vašeho dohledu.
Krocan by znalecky kývl, až by se mu sopel zahoupal.